Telegram 31.10.2024 – 6.4.2025

Níže najdete texty, které jsem publikovala na mém účtu přes službu Telegram za dané časové období.

Chcete-li dostávat tyto příspěvky pravidelně, můžete si stáhnout aplikaci Telegram do vašeho zařízení a stát se odběrateli mého kanálu na adrese https://t.me/marketa_ceplova .

---

31.10.2024

Nepotřebujeme kostým – stačí naše každodenní oblečení.
Nepotřebujeme kouzelnickou hůlku – stačí nám naše ruce.
Nepotřebujeme zaříkadla – stačí naše vlastní slova a zvuk našeho hlasu.

Když přijdeme na svět, oblečeme si kostým člověka a hrajeme si na život. Postupně se však rozpomínáme na to, kým doopravdy jsme. Nemusíme si na nic hrát. Nepotřebujeme se stát nikým jiným než tím, kým už dávno jsme.

Převlékat se za jiné je ovšem větší zábava 😉 I to si ukazujeme o dnešním Halloweenu.

6.11.2024

[VOLBY]

Instituce státu má s přirozeným uspořádáním společnosti jen pramálo společného a jeho představitelé postrádají oprávnění vládnout.

Dávná čínská filozofie zná ideál vladaře jako „ušlechtilého člověka“, který nepotřebuje jiných mocenských nástrojů než síly své osobnosti. Stačí, aby se posadil tváří k jihu, vyzařoval svoji ctnost a celý svět se uspořádá podle něho. Vládne bez úsilí, „nekonáním“, neboť nezasahuje do proudu života.

Skutečná autorita je odvozena od mravní síly a lidskosti. Pravé vůdcovství inspiruje a působí jemnou silou, nikoli hrubou (nebo hrozbou hrubé síly), zevnitř ven, nikoli naopak. Do značné míry se zakládá na ženské energii.

Stát a politika, jak jsme je dosud znali, přestanou existovat v momentě, kdy přestaneme odevzdávat vlastní moc a odpovědnost druhým a naše chování začne odpovídat tomu, kým jsme: svéprávné, svobodné, sebe-vědomé lidské bytosti.

Nejprve se musíme stát ušlechtilými vladaři my sami.

11.11.2024

[ 1.11. ]

Rozprostřel se pocit, že nic neplatí. Vznáším se v prázdném prostoru, kde není, o co se opřít. Představy o tom, kde jsem a co tu dělám, vzaly za své. Netuším, co bude. Co bylo, je nyní nevýznamné. Nic není dané (ani sebenicotnější myšlenka!) a všechno je možné.

…….

Transformace je trvalý proces, je to stav věcí. Nebojme se zas a znova začínat odznova. Nechávat za sebou (vše) známé, hotové myšlenky a názory, konstanty, o nichž nepochybujeme, domnělé jistoty. Sami na sebe pohlížet, jako kdybychom se neznali. Nebojme se všeho vzdát, o všechno přijít. Nechávat odejít to, na čem si zakládáme nebo s čím počítáme.

Prvotní reakce při setkání s nejistotou je často strach. Pokaždé se však lze obrátit dovnitř, přidržet se sebe, když se nám zdá, že necítíme pevnou půdu pod nohama. Jistí sami sebou si můžeme být vždycky. Odvažme se do neznáma.

Přijměme do svého života skutečnost základní nejistoty a s ní spojené svobody. Zůstávejme, případně se vracejme do tohoto pole nekonečných možností, kde neplatí žádná omezení. Bílé plátno skýtá umělci nekonečnou tvůrčí svobodu. Zbývá než se ptát, zas a znova, co si chceme namalovat.

[ 11.11. ]

Mozek je odstavený (zřejmě z důvodu údržby). Pocit je nyní podobný jako v bodě nula. Avšak s podstatným dodatkem: navazujeme na minulost, a to velmi dávnou. Chystáme se sklízet, co jsme zaseli. Již (u)vidíme zásadní změny ve světě okolo sebe, odpovídající tomu, kým jsme se stali. Jsme opět na začátku, ale nejsme tu prvně, nejsme na nule, nýbrž na jedničce (tím jedním a jediným, co vždy existuje, jsme my sami). A tak nebuďme překvapení, když to v následujícím okamžiku bude z nuly na 100(0000).

17.11.2024

Zapalme svíce a nechme shořet
vše ztrouchnivělé
co drží naživu jen silou vůle
Zapalme svíce a nechme je hořet
uvidíme, co přetrvá
Zapalme svíce a nechme se vzplanout
povstane Fénix z popela

27.1.2025

[ PŘEDSEVZETÍ ]

Nemusíme čekat na žádné (pozdější) datum.
Jediné, co existuje, je prožitek TEĎ, a každý okamžik nabízí nový začátek.
Jediný čas a prostor je TEĎ.
To jediné, co je, je TEĎ.

Včerejšek, zítřek i dnešek jsou iluze a s nimi i celé počítání času. Není už „načase“ prohlédnout vybájenost boha Chrona, a vymanit se tak z jeho vlády?

Nemusíme čekat na nic.
Pro změnu není třeba ničeho jiného než našeho rozhodnutí a odpovídajících činů v tomto a každém dalším TEĎ.
Vše, co potřebujeme, máme vždy po ruce, tady a TEĎ.

Selhání neexistuje.

Když podnikáme kroky k uskutečnění našich snů, vše, s čím se na naší cestě setkáme, je součástí procesu uskutečňování našich snů.

Tento proces nabývá nejrůznějších podob, například klopýtnutí, překážek, dokonce i zdánlivých neúspěchů. Všechny jsou však v úplném pořádku, jsou součástí plánu. Zhmotňování vnitřní vize nabývá nejrůznějších podob.

Celý náš život je sen, který se stává skutečností. V životě nemůžeme chybovat (nemusíme pochybovat!). Všechna naše rozhodnutí jsou správná, nemůžeme se zmýlit, nemůžeme selhat. A tak můžeme volně dýchat, žít lehce a svobodně.

19.2.2025

Matrix je iluze o mnoha úrovních. Matrix je dohoda, kterou jsme uzavřeli sami se sebou. Cílem není se z této dohody vyvázat, uniknout z tohoto světa či život v něm přetrpět v naději na blaženství po fyzické smrti, případně čekání na prohlédnutí a osvícení, které snad později přijde.

Klíčem je tuto iluzi prohlédnout. Poznat, že jsem [jejím tvůrcem] a jako člověk se podílet na její tvorbě. S vděčností za ni, v míru sám se sebou a v lásce ke všemu, co je. V nekonečnosti, plnosti a požehnání přítomného okamžiku.

5.3.2025

[JEDNOTA]

Do iluze tohoto světa vstupuje většina z nás přes závoj zapomnění, a život pak prožívá ve zmatení.

Ztotožňuje se s nějakou svojí částí, ať už je to mozek (vs. srdce), tělo (vs. duch) nebo se sebou jako s člověkem (vs. ostatní lidé nebo Bůh). Vzniká tak pocit oddělenosti od univerzálního Vědomí (Boha). Je to přitom pouhé zdání, neboť skutečné já je obsaženo ve všem, vše zahrnuje a vše přesahuje.

Cestou, jejím počátkem i cílem je 《sjednocení》. Když poznám, že jsem Jedno, že všechny mé zdánlivé části jsou zarovnány, uvědomím si své božství a z tohoto středu vnímám, myslím a jednám. Žiji Pravdu a na prožívanou iluzi působím a svůj život spoluvytvářím v rozsahu, který dosud nebyl možný. Dveře se otevírají magii zázraků.

[Jednota v praktickém životě]

Stejně jako naše Já se ani náš život ve skutečnosti nedělí na části. Netvoří jej oblasti vztahů, kariéry, zdraví nebo rodiny. Vše je Jedno, neodělitelně propojeno sítí vzájemných vztahů a souvislostí.

Je to pouze mysl, která svět rozparcelovává, aby jej pro sebe učinila přehlednější. Tomu není vyhnutí, ovšem neztrácejme ze zřetele, že vzniklý obraz je pokřivený. Soustředíme-li se aktuálně na jedno životní téma, nezapomínejme, že řetěz je tak silný jako jeho nejslabší článek.

5.4.2025

Každý okamžik stojí za pozornost. Ať už jedeme do práce, čekáme ve frontě u pokladny nebo myjeme nádobí, buďme sami sobě plně přítomni a vychutnávejme si tyto neopakovatelné chvíle, z nichž jedna není důležitější než druhá. V životě existuje pouze tento prchavý okamžik.

6.4.2025

Nehledejme nic mimo sebe.
Nehledejme nic mimo již přítomné.

Na cestě za čím se nacházíme, co v životě hledáme, na co čekáme?
Jsme na cestě za svobodu, pravdou či osvícením?
Hledáme sami sebe, boha či spřízněnou duši?
Pak potřebujeme poznat, že už jsme, vždy jsme byli a vždy budeme vším.

Venku nenajdeme nic 《podstatného》. Toliko rozličné projevy a vyjádření téhož – naší podstaty. Vesmír se rozpíná ze svého středu. Všechna vlákna spojující body v po-mysl-ném prostoru se odvíjí od a ústí v tomto jediném centru – multidimenzionální bytosti, každém z nás.

Všechny cesty vedou k nám.

1/2

Venku se setkáváme pouze s tím, co je uvnitř nás. A naopak. Jak nahoře, tak dole, jak uvnitř, tak vně. Toto promítání na plátně, odlesky na hladině a zrcadlové odrazy skutečnost překládají do řeči srozumitelné našemu vnímání. Vzniklý obraz je tak v nejlepším případě přibližný. Pakliže chápán doslovně, pravdu zastří zcela.

Míra zkreslení je tím menší, čím více jsme ochotni odložit veškeré programy mysli a schopni oprostit se od sklonu posuzovat a odsuzovat. Cesta k pravdě a s ní spojené svobodě je cestou upřímnosti, přijetí a lásky k tomu, co je.

2/2